Barborky. Jak je řezat, aby rozkvetly na Štědrý den
Barborky se řežou 4. prosince, na svátek svaté Barbory, a letos jim do Štědrého dne zbývá přesně 20 dní. Pro třešňovou větvičku je to těsný termín, a holé proutky ve váze na Štědrý den nejsou nic neobvyklého. Poradíme, které dřevo vybrat, jak větvičky řezat a ošetřit, proč někdy nerozkvetou a co s tím. A samozřejmě i to, co znamená, když barborka vykvete.
Kdy řezat barborky a kolik dní jim zbývá do Vánoc?
Barborky se řežou na svátek svaté Barbory, 4. prosince. Letos připadá na pátek a Štědrý den na čtvrtek 24. prosince, takže větvičky mají na rozkvět 20 dní. Podle starých zvyků se řezalo ráno s prvním slunečním paprskem, jinde krátce po setmění, a některé návody dokonce přikazovaly větvičku ukousnout vlastními zuby.
Zuby si šetřete na cukroví. Když 4. prosince nestihnete, řízněte větvičky o den dřív nebo v sobotu, tradice se zamračí, ale větvička to nepozná. Tabulka ukazuje, co kdy letos udělat, včetně pojistky pro případ, že by třešeň zaváhala.
| Datum | Den | Co udělat |
|---|---|---|
| 3. 12. | čtvrtek | Obejít stromy a vybrat větve s kulatými pupeny, večer kdysi chodily po vsi Barborky |
| 4. 12. | pátek | Uříznout barborky, zmrzlé nechat v chladné chodbě odtát a pak dát do vázy |
| 5. 12. | sobota | Mikulášský večer, první výměna vody |
| 10. 12. | čtvrtek | Uříznout zlatici jako pojistku, ve váze kvete zhruba za 8 až 12 dní |
| 11. 12. | pátek | Prohlédnout pupeny třešní, jestli nabobtnaly |
| 24. 12. | čtvrtek | Štědrý den, kontrola věštby |
Které větvičky jsou na barborky nejlepší?
Nejtradičnější je třešeň, hned za ní višeň. Obě v teple bytu rozkvetou zhruba za tři týdny, jenže v prosinci to není zaručené. Kdo chce větší jistotu, přidá do vázy zlatici, která podle webu Dům a zahrada, na který se odvolává Deník, vykvete už za 8 až 12 dní.
Použít můžete i jiné ovocné stromy. Deník jmenuje jabloně a hrušně, švestky, mandloň, hloh i sakuru. Při výběru konkrétní větve se dívejte na pupeny, ne na délku.
| Dřevina | Jak rychle kvete ve váze | Na co si dát pozor |
|---|---|---|
| Třešeň | zhruba tři týdny, v prosinci spíš déle | tradice chce strom starý aspoň deset let |
| Višeň | podobně jako třešeň | stačí jí stejná péče |
| Zlatice (forsythie) | 8 až 12 dní | nepleťte si ji se štědřencem, kterému se lidově taky říká zlatý déšť a je jedovatý |
| Jabloň a hrušeň | pomaleji než třešeň | okrasná jabloň potřebuje i na jaře zhruba čtyři týdny |
| Švestka, mandloň, hloh | různě, berte je jako doplněk | hloh má trny, řežte v rukavicích |
Zlatici a štědřenec opravdu nezaměňujte. Zlatice kvete brzy na jaře na holých větvích a za jedovatou se nepovažuje. Štědřenec odvislý kvete později v převislých hroznech a obsahuje jedovaté alkaloidy. Botanici upozorňují hlavně na otravy dětí, takže v domácnosti s dětmi nebo zvířaty do vázy rozhodně nepatří.
Na samotném stromě hledejte jednoleté větvičky s dostatkem pupenů. Deník radí brát je z jižní strany koruny, kde podle něj kvetou nejlépe.
Květní pupeny bývají kulatější a nahloučené, ty štíhlé a špičaté skrývají jen listy. Délka kolem 30 až 50 centimetrů se do vázy vejde a pořád vypadá jako větev, ne jako klacík. Z jednoho stromu vezměte jen pár větví, ať mu na jaře zbude dost květů pro včely i pro vás.
Jak barborky řezat a ošetřit krok za krokem
Řežte šikmo ostrým nožem nebo zahradnickými nůžkami a hned je dejte do vody. Rozhodující je ale, co se s větvičkami děje dalších dvacet dní. Tady je postup, na kterém se shodují české návody i zahradnické příručky amerických univerzit.
- Řez veďte šikmo a dlouze, ať má větvička větší plochu na pití. Na stromě střihněte těsně nad postranním pupenem, aby nezůstal pahýl.
- Když venku mrzne, ponořte doma zmrzlé větvičky na několik hodin nebo přes noc celé do vany s vodou.
- Pak je nechte pár hodin v chladnější chodbě, ať si na teplo bytu zvykají postupně.
- Před vložením do vázy zastřihněte konec ještě jednou šikmo, zhruba o 2 až 3 centimetry, a použijte vlažnou vodu.
- Ze začátku jim víc svědčí chladnější místnost kolem 15 až 18 °C. Až pupeny ukážou barvu, přeneste je do světla, nejlépe k oknu.
- Vodu měňte často, ideálně každý den a nejpozději po třech dnech. Bakterie ve staré vodě zhoršují nasávání a větvička pak žízní, i když stojí ve vodě.
- Pupeny dvakrát až třikrát denně orosíte rozprašovačem, protože vzduch u topení je v zimě suchý.
Nad topení barborky nikdy nestavte. Sucho a horko pupeny spíš spálí, než probudí. Deník přidává ještě jeden lidový tip, postavit vedle vázy mísu s jablky. Za zkoušku nic nedáte a jablka se po Vánocích snědí.
Proč barborky často nerozkvetou?
Osm týdnů pod 4 °C. Tolik chladu podle zahradnické příručky Purdue University obvykle potřebují pupeny jarně kvetoucích stromů, než se dají spolehlivě probudit v teple, přesná potřeba se ale liší podle druhu. Do té doby jsou v hlubokém klidu, kterému botanici říkají dormance, a teplý byt na tom nic nezmění.
Strom má 4. prosince za sebou obvykle jen část zimy a po teplém podzimu ještě menší. Stejná příručka uvádí, že třešňové větve se nejlépe rychlí v březnu a dřívější řez rozkvět o několik týdnů zdrží. Prosincové barborky tak mají méně času než větve řezané v předjaří. Proto je dobré mít v záloze pojistku a nenechat nic na náhodě.
Pokud nekvetou, nebývá to vaše chyba. Kromě chladu, který strom nestihl nasbírat, za neúspěchem často stojí jedna z těchto čtyř věcí.
- Na větvičce byly jen listové pupeny, ne květní.
- Voda ve váze zatuchla a větev přestala pít.
- Váza stála u topení nebo na přímém slunci a pupeny vyschly.
- Větvička šla rovnou z mrazu do tepla bez přechodu v chodbě.
Co dělat, když barborky do Vánoc nerozkvetou?
Nevyhazujte je hned po Štědrém dni a mějte v záloze zlatici. Holé větvičky se dají ozdobit a třešeň může rozkvést i po svátcích. Zahradníci z University of Illinois radí, že když první pokus nevyjde, stačí uříznout nové větve o pár týdnů později.
- Zlatici uřízněte kolem 10. prosince, ať má do Štědrého dne s rezervou dva týdny.
- Na holé větve zavěste drobné ozdoby nebo perníčky a máte hotovou dekoraci na stůl.
- Nechte barborky ve váze i po Vánocích, s čerstvou vodou mohou rozkvést během ledna.
- V lednu nebo únoru zkuste novou várku, po delší zimě pupeny kvetou ochotněji.
- Věštbu berte s nadhledem, žádná svatba se kvůli líné třešni neruší.
Inspiraci, jak holé i rozkvetlé větvičky zapojit do výzdoby, najdete v článku o vánočních dekoracích na stůl. Rozkvetlá barborka vedle svícnu vypadá líp než leckterá kupovaná ozdoba.
Odkud se barborky vzaly
Zvyk nese jméno svaté Barbory, která se podle legendy, jak ji převypráví Kudy z nudy, narodila ve 3. století v Nikomédii, dnešním Turecku. Otec ji zavřel do věže, a když přijala křesťanství, nechal ji mučit a nakonec ji sám sťal. Legenda je zapsaná ze 7. století.
S větvičkou souvisí jen jeden detail příběhu. Cestou do vězení se jí do šatů zachytila větvička, Barbora ji v cele dala do vody a ta rozkvetla v den její smrti. Podobný zvyk mají i v německy mluvících zemích, kde se mu říká Barbarazweig a kromě třešní se tam řeže třeba jabloň, bříza, líska nebo zlatice.
Odkud se zvyk opravdu vzal, nikdo s jistotou neví. Novinky před lety připomínaly hypotézu, že věštění z větví může pocházet už od keltských druidů, doložit se to ale nedá. Zajímavý je i původ jména. Podle časopisu Živa je Barbora řeckého původu a znamenala cizinku, stejný základ má i slovo barbar.
Co znamená, když barborka vykvete?
Vykvetlá barborka přináší podle tradice do domu štěstí, a když v něm bydlí svobodná dívka, do roka se vdá. Tak to shrnuje přírodovědný časopis Živa. Jenže věštit se dalo mnohem víc a v každém kraji trochu jinak.
- Dívka s více nápadníky pojmenovala každou větvičku po jednom z nich a ženichem se měl stát ten, jehož větvička vykvetla první.
- Kolikátý den po uříznutí barborka vykvetla, tolikátý měsíc příštího roku měl být šťastný, někde podle toho počítali i měsíc svatby.
- Na Náchodsku se podle doby rozkvětu odhadovalo, jestli léto přijde brzy, nebo se opozdí.
- Větvička, která uschla po myšlence na nedůvěryhodného člověka, ho prý usvědčila ze lži.
- Na Šumavě se rozkvetlý proutek stočil do kruhu a kdo se jím na půlnoční podíval do kostela, uviděl čarodějnice stojící zády k oltáři.
Kdo neměl třešeň, mohl podle Národního muzea v přírodě uříznout břízu, a když vyrazila zelené lístky, slibovala zdraví na celý rok. Provdané ženy větvičky na věštění nepotřebovaly, a tak jimi zdobily sváteční stůl. Taková tradice se dá dodržet i dnes bez ohledu na rodinný stav.
Barborky, které chodí po vsi
Barborky nejsou jen větvičky. V předvečer svátku, tedy 3. prosince večer, chodily v řadě krajů ještě v 19. století vesnicí skupinky dívek v bílých košilích nebo prostěradlech, s rozpuštěnými vlasy a zeleným věnečkem, přes obličej měly závoj. V ruce nesly metličku a košík plný jablek a cukroví, někde i ořechů.
Podle Národního muzea v přírodě chodily po třech. U každého domu zazpívaly nebo zahrály krátkou scénku o svaté Barboře. Hodné děti dostaly ovoce a sladkosti, zlobivé metlou, a občas Barborky strašily vydlabanou tykví se svíčkou uvnitř, což zní spíš jako Halloween než advent. Děti je přitom vyzývaly k modlitbě huhlavým „mulisi, mulisi“, zkomoleným „modli se“.
O dva dny později přichází Mikuláš s čertem a andělem, takže první prosincový týden býval na nadílky bohatý. Kdo chce potěšit i dospělé, najde tipy v článku o dárku k Mikuláši pro dospělé. A přehled dalších adventních svátků, od Ondřeje po Tomáše, je v článku o adventních nedělích a jejich zvycích.
Barbora jako patronka horníků a pranostiky na její den
Svatá Barbora je podle Kudy z nudy patronkou horníků, architektů, stavebních dělníků, kuchařů, dělostřelců i umírajících. Horníci proti neštěstí v dolech dodnes zapalují Barbořino světlo. Nejznámější stavbou, která nese její jméno, je chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, založený roku 1388 a zapsaný na seznamu UNESCO.
K jejímu dni se váže i pár pranostik a všechny se točí kolem sněhu a mrazu. „O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře,“ říká ta nejznámější. Jiná slibuje, že má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy, a hodně jinovatky na stromech o svaté Barboře prý věští bohatou úrodu ovoce.
Meteorologové by k tomu měli své. Pro barborky je ale mrazivá Barbora dobrá zpráva, protože strom před řezem dostal porci zimy, kterou jeho pupeny potřebují.
Dárek pro Barboru a svíčka k barborkám
Barbora má 4. prosince i jmeniny, takže větvička ve váze se může stát dárkem. Hodí se k ní drobnost, třeba vonná svíčka, kterou Barbora zapálí, až barborky rozkvetou. Zapálenou svíčku ale držte dál od suchých větviček, výrobce u svých svíček doporučuje odstup od všeho hořlavého.
Svíčka ve tvaru vánočního stromečku s vůní cedru a borovice ladí k barborkám i k adventnímu věnci. Další vůně, od kávy po levanduli, najdete mezi vonnými svíčkami a aroma difuzéry. Kdo hledá něco většího, sáhne po vánoční dárkové sadě se svíčkami, kokosem v čokoládě a vánočními doplňky.
Menší pozornosti pro Barboru nebo kolegyni jsou v kategorii drobných vánočních dárků. A pokud si dárek chcete poskládat sami, třeba z domácího cukroví a jedné rozkvetlé větvičky, vyberte si z prázdných dárkových krabic a beden. Celou nabídku na Vánoce pak najdete v tipech na vánoční dárky.
Zajímavé otázky k tématu
Kdy se řežou barborky?
Na svátek svaté Barbory, 4. prosince. Letos je to pátek a do Štědrého dne zbývá 20 dní. Kdo nestihne, může řezat o den dřív nebo později, jako pojistku přidejte kolem 10. prosince zlatici.
Co znamená, když barborka vykvete?
Podle tradice štěstí pro celý dům a pro svobodnou dívku svatbu do roka. Kolikátý den po uříznutí vykvete, tolikátý měsíc má být šťastný.
Kdy chodí Barborky?
V předvečer svátku, 3. prosince večer. Dívky v bílém s metličkou a košíkem obdarovávaly hodné děti ovocem a cukrovím.
Proč barborky nekvetou?
Často proto, že strom ještě nenasbíral dost zimního chladu. Jindy jsou na větvičce jen listové pupeny nebo váza stojí u topení.
Jaké větvičky na barborky kromě třešně?
Višeň, jabloň, hrušeň, švestku nebo zlatici. Zlatice kvete nejrychleji, za 8 až 12 dní, a hodí se jako pojistka.