Velikonoce: Tradice, zvyky, pověry i symboly

Jak to celé začalo

Většina z nás asi ví, že Velikonoce jsou křesťanským svátkem, připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Krista a slaví se v mnoha zemích celého světa. Pojí se s nimi spousta tradic, ale i pověr. Tady přichází to ALE!. Málokdo už ví, že počátky velikonočních tradic může najít už v pohanských svátcích. Pohané místo dnešních Velikonoc slavili návrat jara, hojnost a plodnost. Příchodem křesťanství se pak oslavy změnily do podoby téměř stejné, jak je známe dnes. 

Kdy jsou Velikonoce?

Snad vás nepřekvapí zjištění, že Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, proto se každý rok slaví v jiný datum. Obecně však platí, že se Velikonoce slaví po jarní rovnodennosti a zároveň první pondělí po prvním úplňku od té doby. Zpravidla bývají někdy v období od 21.3. do 26.4. V rámci Velikonoc se mnozí z nás, zejména děti, mohou těšit na pár dní volna, protože Velký pátek a Velikonoční pondělí jsou uznané svátky. 

V podstatě každý den v týdnu před Velikonocemi, tzv. Pašijový týden, má nějaké pojmenování. Vezmeme si je popořadě:

1. Květná neděle - podle tradic s o Květní neděli v kostelích světí vrbové proutky s kočičkami, v minulosti se věřilo, že mají zvláštní moc.
2. Modré pondělí a hned po něm Šedivé úterý nemělo žádné speciální zvyklosti, maximálně se zahajoval jarní úklid.
3. Škaredá středa - říkalo se, že kdo se škaredí na škaredou středu, bude se škaredit celý rok. Podle tradic se v tento den uklízelo celé stavení a vymetali saze z komína.
4. Zelený čtvrtek - místo zvonů, které tento den utichly, se chodilo řehtat: ráno, v poledne a večer. Řehtání mělo končit na Bílou sobotu. Také se mělo jíst něco zeleného, abychom byli celý rok zdraví a svěží.
5. Velký pátek - světila se stavení a nesmělo se rýt ani kopat do země, nejedlo se maso a obvykle se ani nevařilo, pouze se dojedlo, co zbylo z předešlého dne. Lidé věřili, že země se otevírá a vydává své poklady.
6. Bílá sobota - sobota byla posledním dnem, kdy se chodilo řehtat a naopak se vrátily zvony. Také se pekli beránky, mazance, chléb a končil 40denní půst.
7. Boží hod velikonoční - na tento den připadalo barvení vajíček, malování kraslic a pletení pomlázek. Lidé si také chodili do kostela světit jídlo.
8. Velikonoční pondělí - tradičně patřilo všem zvykům a tradicím, dochovanou tradicí je mrskání pomlázkou. Chlapci vycházeli už brzy ráno za děvčaty, který mrskání pomlázkou mělo zajistit zdraví a mládí.

Zvyky a tradice, které k Velikonocům neodmyslitelně patří

Pro někoho přesně ty důvody, pro Velikonoce nemá rád, pro jiného naopak důvod, proč si je užívá a každoročně se na ně těší. Jaké tedy máme tradice, které se drží dodnes a jsou i nějaké dávno zapomenuté v propadlišti dějin?

1.Pomlázka

Pletení pomlázky, tradice, která k Velikonocům zaručeně patří. Dřív se toto umění předávalo z generace na generace, minimálně na vesnicích nebyl muž, který by ji nezvládl uplést. Dnes už se pomlázky dají běžně koupit v obchodech, proto domácí pletení trochu upadá. Plete se vrbových prutů a její hlavní význam spočívá v tom, že má ženám a dívkám zajistit zdraví a mladost. Pentle, které na pomlázce jsou, mají představovat počet žen, které dostaly vyšleháno.

                                             Zdroj: Pinterest

2.Koleda

K šlehání pomlázkou se tradičné říkala i nějaká koleda. Možná i proto, aby nenastala taková ta trapná chvíle ticha, kdy na sebe všichni koukají a nikdo nic neříká. Existuje jich spousta, ale taková nejznámější je určitě:

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný,

dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný.

3.Vajíčka

Za koledu odměna, a přesně tou jsou krásně malovaná, barvená či jinak zdobená vajíčka. Techniky se velice často liší podle krajů. Kromě odměny mají kraslice i jiný význam, jsou považována za symbol zrození a plodnosti. V dnešní době už se ale koledníci mohou dočkat odměny v podobě sladkostí, alkoholu či peněz.

4.Velikonoční řehtání

Tento zvyk se držel a stále ještě dodržuje zejména na vesnicích. V podstatě jde o takovou obchůzku s řehtačkami, což jsou poměrně hlučné nástroje. Někde se můžete setkat i s názvem hrkání. Řehtání či hrkání mělo nahrazovat kostelní zvony, které utichly po poslední mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozezněly až na Bílou sobotu.

                                                                                                                               Zdroj: Pinterest

5.Tradiční velikonoční pokrmy

Mazanec, velikonoční beránek, jidáše, velikonoční nádivka, to vám určitě něco říká, viďte? Jsou to tradiční pokrmy, které se na Velikonoce připravují. Nejenom, že jsou chutné a v bříšku po nich budete mít jako v pokojíčku, některé mají i pár skrytých významů. Jakých?

• Mazanec je v podstatě symbolem slunce, v současnosti známe jeho sladkou formu, ale dříve se připravoval se strouhaným sýrem a vejci. 
• Beránek má původ už v židovské velikonoční tradici a představoval symbol Božího stáda.
• Nádivka by se měla připravovat z několika druhů masa a zelených bylinek, které symbolizují příchod jara. 

Pověry, které není radno podcenit

S Velikonocemi se pojí i celá řada pověr. Kupříkladu se nesmí hýbat se zemí a dělat na poli či na zahradě, nemělo by se ani prát, zametat, péct a ani půjčovat věci, říkalo se totiž, že půjčené věci přinesou do domu kletbu. V neposlední řadě se říkalo, že za Velký pátek mají moc čarodějnice a zlé síly, tak pozor na ně!

Velikonoce jsou skvělou příležitostí, kdy se můžete setkat s celou rodinou a společně tento svátek oslavit. Chcete se vyšvihnout dokonalou nádivkou? Koukněte na naše super recepty, s kterými zazáříte.